Jak je z nadpisu patrné nejde o sazenice dokonalé, ale co nejlepší za daných podmínek, které se liší i mezi jednotlivými zahrádkáři.
Podmínky, které nemůžeme měnit nebo jen velmi těžko:
Dostatek světla a teplota okolí
Podmínky, které ovlivnit můžeme:
kvalita substrátu, dohnojování, zálivka, velikost květináče a termín výsevu.
Termínem výsevu začneme:
Jedna z nejčastějších chyb je brzký výsev, těžko se odolává, když už je krásný den a chápu, že nám to zahrádkářům dělá radost. Pokud mám podmínky světla a teploty spíše lepší a zajistil bych kvalitní substrát, hnojení zálivku a květináče, tak třeba 20. únor by znamenal, že sazenice mi přerostou do nepoužitelných rozměrů. Přiznám se, taky jsem to poprvé takto zkusil a nyní se držím tradičního termínu +/- na MDŽ.
Mám také vyzkoušeno, že sazenice vyseté 10.4. byly v termínu výsadby, již nakvetené s výškou přes 25 cm. Jak je to možné ? Rostliny vyklíčily v období kdy už bylo daleko více světla a tudíž jejich růstová rychlost byla daleko větší než těch před měsícem. I celkové proporce rostliny jsou v takovém případě lepší, přesto mají však ta z MDŽ náskok.
Přizpůsobte tedy termín výsevu svým podmínkám a možnostem, pokud nemám možnost přepravy velkých sazenic nebo pro ně nemám dost světla a místa na okně, rostliny vyseji později. Za to jim dopřeji maximum péče a výsledek bude lepší než utrápené vytáhlé sazeničky s neschopností rychlého nástupu do růstu.
Já vysévám do plastových květináčků objemové velikosti asi 1/3 velkého kelímku od jogurtu. Substrát lehce napěchuji.
Vysévám po 2 až 3 semínkách do 1 květináčku.
Nepikýruji !!!!! Pouze po čase odstraním slabší rostliny a nechám silné. Nevhodně provedeným pikýrováním seberete rostlině týden drahého času. Pikýrování má smysl pouze pro velké množství sazenic.
Nevysévejte do poloplného květináčku, ten naplňte až k okraji, aby rostlinka byla co nejvíce na světle. Stejně tak umístěte rostliny co nejblíže světlu, může pomoci aplikace do telefonu Luxmetr se kterou najdete místo s nejlepším osvitem. Teď jenom střelím, ale hodnoty pod nějaké 3000 luxů během dne při zatažené obloze mohou znamenat problém s dostatečným osvitem.
Vysévám do substrátu pro výsev a množení. Po vzejití přihnojím krystalonem modrým (start) v koncentraci 1g na 1 litr zálivky a tak budu činit vždy 1x týdně. Rostliny pravidelně zalévám a udržuji substrát vlhký ne mokrý!!!!, tuto chybu vidím často.
Rostliny by měly statečně růst, jakmile jsou stonky tlusté 3 až 4 mm opatrně vyklepnu z květináčků a přesadím do velkých kelímků od jogurtu, zasypu stonek a volné prostory vyplním substrátem.
Pokud to jde, tak rostlinám při vhodném počasí, teplotách alespoň nad 13 stupňů dopřávám pobyt venku a na noc zase domů.
Záleží kdy jste vyseli, ale za dobrých podmínek Vás čeká ještě jedno přesazení do květníků 3-4 litry, zajistím takové, aby opět šlo přisypat stonek substrátem a rajčata mohla zakořenit ze stonku. Listy nezasypávám, raději odstaním.
Tyčková rajčata vyštipuji. Já osobně je vedu na 2 výhony, jako druhý výhon vyberu výhon pod květem. Výhony pod květem jsou nejvitálnější. Pokud mám rajčata již dostatečně nakvetená, vyměním krystalon modrý za bílý (plod a květ) a tím budu pokračovat i na záhoně.
Výsadbu na záhon načasuji dle možností a počasí v klasickém termínu po zmrzlých nebo i o něco dříve, pokud je příznivá předpověď počasí. Rajčatům při výsadbě opět trochu přihrnu stonky a případně otrhám listy u země. Přihnojím okolo NPK a kdo bude chtít přidá i dolomit, s dolomitem nešetřete nemůžete přihnojit.
V naší kolonii je nedostatek vápníku problém, vytváří zdánlivě nahnilé plody od špičky u rajčat cuket a paprik. Často je to spojeno s nedostatečnou zálivkou, konkrétně u cuket. Rostliny mají sice část vápníku v dosahu, ale kvůli nedostatečnému navlhčení vápník neodkáží získat. Rajčata koření i daleko od stonku, z toho důvodu v sezóně zaléváme spíše plochu než stonky.
Karel Čištín







